Spolky se ptaly kandidátů na komunitní centrum v bývalé knihovně. Soutěž na kanceláře zatím běží dál

Co se ve středu odehrálo

Kutnohorské spolky svolaly na středu 2. září do Dačického domu panelovou debatu s názvem „Spolky a politici v příštím volebním období – vzájemná očekávání“. Navazovaly na červnovou prezentaci vlastního projektu a tentokrát mířily na ty, kdo budou město řídit po volbách 9. a 10. října. Moderoval Tomáš Lebeda z Klubu rodáků a přátel Kutné Hory, setkání trvalo hodinu a 44 minut.

Přišli zástupci všech šesti kandidátek, dvě z nich poslaly po dvou lidech:

Sál byl plný zástupců spolků. Do diskuse se pak přihlásili skauti, Diplomatky, Denemark, Svaz postižených civilizačními chorobami, Stříbrná Kutná Hora a další.

Předmět debaty je stále stejný: čtyři roky prázdná budova čp. 145 v Husově ulici, bývalá městská knihovna. Spolky v ní chtějí komunitní centrum. Město tam podle platného usnesení má umístit kanceláře úřadu. Psali jsme o tom v souhrnu z červnového zastupitelstva.

Co spolky chtějí a za kolik

Úvodní rekapitulaci přednesl Vlastislav Navrátil, předseda Klubu rodáků. Spolky poslaly radě otevřený dopis na začátku roku, v červnu uspořádaly veřejnou prezentaci projektu, den nato vystoupily na zastupitelstvu. Rada přesto v březnu schválila zahájení veřejné zakázky na projektovou dokumentaci kanceláří. „U závěrka toho výběrového řízení byla předevčírem, jestli se nepletu, posledního srpna,“ řekl k ní Navrátil. Podle profilu zadavatele ale lhůta v době debaty ještě neuplynula; podrobnosti uvádíme níže.

Představa spolků není jen sdílená kancelář. V budově jsou dva sály zhruba po sto metrech čtverečních a menší místnosti. Navrátil mluvil o besedách, přednáškách, výstavách, dílně, kavárně a dokonce o malé garsonce pro rezidenční pobyty umělců. Argumentoval i tím, že v Kutné Hoře chybí soukromá galerie, zatímco v Litomyšli jich napočítal pět.

Rozpočet spolky postavily podle Komunitního centra Půda v Praze-Suchdole, odkud převzaly i strukturu nájmů – zvýhodněných pro spolky, dražších pro ostatní.

Spolky zároveň nabídly, že se na provozu budou podílet: „To, aby tam někdo byl neustále, my bychom si spolu třeba s někým z města, kdo by tam měl kancelář a byl by za to zodpovědný, my bychom se o to podělili,“ řekl Navrátil.

Čtyři miliony ve třech významech

Částka 4 miliony korun zazněla během večera opakovaně, pokaždé ale v jiném významu.

Starosta Lukáš Seifert na částku 4 miliony reagoval takto: „Tady padla částka 4 miliony korun, to je přesně náklady na vytápění té budovy. Já jsem si přepočítal dneska spotřebu budovy a dnešní cenu plynu. Takže 4 miliony je cena za plyn, teda bez vody, bez elektřiny.“ A nabídl protipočet: za stejné peníze by šlo spolkům platit nájmy v existujících městských budovách, přispět Sokolu na obnovu sokoloven nebo skautům na klubovnu.

O několik desítek minut později to Navrátil uvedl na pravou míru: „Pokud jde o ty 4 miliony, tam šlo spíš o provozní náklady s výjimkou energií, Lukáši, protože ty energie tam budou tak jako tak, ať tam bude komunitní centrum nebo kanceláře.“

Každá strana tedy toutéž částkou mínila něco jiného: spolky provozní náklady bez energií, starosta samotné vytápění. Třetí částka téže výše v sále nezazněla vůbec – rada města letos v květnu schválila rozpočtové opatření na 4 000 000 Kč na zpracování projektové dokumentace rekonstrukce budovy pro kanceláře úřadu.

Jak vypadají odhady obou stran vedle sebe:

Čísla přebíráme tak, jak na debatě zazněla. U částky 8 až 10 milionů starosta neuvedl, zda jde o roční náklad, nebo o prostředky, které je potřeba zajistit celkem; obojí je z jeho věty možné číst. Spolky svých 4 miliony jako roční výslovně neoznačily, ale podíl města 2,5 milionu ročně a strukturu krytí (0,5 mil. z nájmů, 1 mil. z dotací na činnost spolků) uvedly jako roční.

Patrik Šimůnek za LIPISTAN jako jediný z panelu žádal doložení: „Jsou to nějaká čísla jako ty 4 miliony korun za ten provoz. Chtěl bych to nějakým způsobem třeba i vidět, jestli je to nějakým způsobem podloženo.“ Ani jedna strana své propočty na místě nepředložila. Spolky slíbily, že podklady včetně rozpočtu rozešlou.

Stav budovy podle starosty

Starosta popsal technický stav budovy podrobněji, než zatím kdekoli zaznělo. Objekt nemá funkční otopnou soustavu, je bez revize, potřebuje kompletně novou elektroinstalaci, novou vodovodní i kanalizační přípojku a rozvody. Ve druhém podlaží se budou muset sejmout stropy, protože hlavy trámů shnily po přetěžování z doby, kdy v domě byla knihovna. „To není jako bohužel na nějaký lehkej facelift budovy,“ shrnul starosta.

Podle Seiferta se navíc projektová dokumentace kreslí tak, že se opravuje plášť, sanuje statika, dělá nová střešní konstrukce a z vnitřku zůstávají jen nosné stěny; příčky mají být sádrokartonové a přestavitelné. Z toho vyvozuje, že dokumentace budoucí využití nepředurčuje. To je jádro jeho obhajoby: podle něj se zakázkou na kanceláře nic nezavírá.

Proč kanceláře vůbec: úřad je dnes roztroušený v pěti budovách, z toho dvě jsou byty, a s novým stavebním zákonem se podle starosty může stát, že se do Kutné Hory budou stahovat úředníci z okolních obcí a město se bude muset postarat o dalších zhruba třicet lidí.

Co řekly jednotlivé kandidátky

Proti komunitnímu centru se nevyslovil nikdo. Rozdíl byl v tom, co kdo klade jako podmínku.

Město pro lidi má spolkový dům v centru mezi pěti hlavními body programu. Martin Suchánek jako jediný z panelu odmítl vázat věc na volební kalendář: „Je úplně jedno, jestli je před volbami nebo po volbách, protože pořád jsou nějaké volby. Ale všichni stárneme a někdo by se těch změn taky nemusel dočkat.“ Argumentoval oživením centra a tempem radnice: podle něj by při soutěži formou design and build šlo zvládnout stavbu za tři roky místo pěti. Připomněl, že rozpočet města je zhruba miliardový a že má volnou úvěrovou kapacitu.

LIPISTAN hlasy rozdělil. Patrik Šimůnek označil vypsání zakázky před volbami za nešťastné, chtěl doložit čísla a navrhl, aby si spolky vytvořily jednoho partnera pro jednání s městem. Daniel Kreisinger, deset let skautský vedoucí, podpořil myšlenku s odkazem na polohu: skauti dnes sídlí na okraji města za frekventovanou silnicí.

Alternativa pro Vás postavila odpověď na formální stránce. Kateřina Daczická i Tomáš Morawski shodně řekli, že o kancelářích rozhodlo předchozí zastupitelstvo a rada se tím musí řídit. Oba se přitom vyslovili pro odklad: podle Daczické by se do voleb rozhodovat nemělo, podle Morawského nepůjde na zářijové zastupitelstvo žádný zásadní materiál a definitivně rozhodne až nové složení. Daczická zároveň jako jediná přinesla ověřená data odjinud – ve Zruči nad Sázavou zjišťovala, jak funguje tamní spolkový dům.

ANO 2011 bylo nejzdrženlivější. Miroslava Hebrová postavila odpověď na hospodárnosti a na tom, že město podle ní už dnes dost prostor má: knihovna otevře i večer, spolkový dům má výstavní prostory, sokolovna v Malíně je opravená a málo využitá. S myšlenkou se hnutí chce blíže seznámit.

Lidé z praxe podpořili záměr s podmínkou jasných pravidel a finanční rozvahy. Tomáš Fišera řekl, že by proti nebyl, ale nechce nic „vystřelit jen tak“. Richard Nocar připomněl, že jeho uskupení téma opakovaně otevíralo na zastupitelstvu a zůstalo v menšině, a zdůraznil, že centrum musí sloužit veřejnosti, ne být jen skladem a kancelářemi spolků.

Naše Kutná Hora v podání starosty souhlas nedala ani neodmítla. „Abych řekl teď ano, bylo by to asi před volbama hezký, ale já bych k tomu potřeboval opravdu jako mnohem víc odpovědí, jak to má fungovat,“ řekl Seifert. Nabídl místo toho konkrétní alternativu: dům U Slunce, který je dva roky prázdný, a převedení peněz do bezplatných nájmů pro spolky.

Co říkají dokumenty

Usnesení, na které se rada odvolává, existuje a Šimůnek si ho i správně datoval. Zastupitelstvo ho přijalo 10. května 2022 jako usnesení Z/90/22 a znělo celé takto:

Zastupitelstvo města Kutná Hora schvaluje využití budovy č.p. 145, ul. Husova, Kutná Hora (bývalá městská knihovna) pro potřeby Městského úřadu v Kutné Hoře.

Hlasovalo pro 24 zastupitelů, nikdo nebyl proti, dva se zdrželi – Milan Krčík a Vít Šnajdr. Z osmi panelistů středeční debaty byli tehdy v zastupitelstvu dva: Kateřina Daczická a Martin Suchánek. Oba hlasovali pro.

Dohledali jsme k tomu i podkladový materiál a zápis z jednání. Vyplývají z nich dvě věci.

Důvodová zpráva měla jednu větu. Materiál 4/11, který zastupitelé dostali, obsahoval návrh usnesení a pod ním jediné souvětí: že rada města doporučila zastupitelstvu schválit využití budovy pro potřeby úřadu. Žádný rozbor variant, žádný odhad nákladů, žádné srovnání.

Náklady vyčísleny nebyly. Podle zápisu se zastupitel Martin Hlavatý zeptal přímo na to, kolik bude proměna knihovny na kanceláře stát. Tehdejší starosta Josef Viktora odpověděl, že odhad v tu chvíli k dispozici není. Odhad nákladů tedy zastupitelé při rozhodování k dispozici neměli.

Ze zápisu je také patrné, v jakém kontextu se tehdy rozhodovalo. Viktora bod na jednání vysvětlil jako rozhodnutí o tom, zda si město budovu vůbec ponechá pro budoucí využití na kanceláře; místostarostka Silvia Doušová doplnila, že o objekt měla zájem společnost pořádající kurzy pro zahraniční studenty. Rozhodovalo se tedy v prvé řadě o tom, zda si město budovu ponechá.

Padly i jiné návrhy na využití. Milan Krčík – jeden ze dvou, kdo se pak zdržel – navrhoval v budově malometrážní byty s odkazem na klesající počet obyvatel. Viktora nadhodil, že by se do knihovny mohly přestěhovat kanceláře z Václavského náměstí a z toho původně bytového domu by se zase mohly stát byty. A Martin Suchánek, tedy dnešní lídr Města pro lidi, se ptal, zda se nezvažovala budova bývalého okresního úřadu; tehdejší tajemník úřadu odpověděl, že na ní leží věcná břemena státu.

Co se v té věci stalo letos, shrnuje časová osa:

K časové ose patří i červnové rozhodnutí rady: odsouhlasila podání žádosti o dotaci na rekonstrukci výslovně pro budoucí využití městským úřadem. Starosta u tohoto bodu jako jediný nehlasoval.

Zakázka na dokumentaci: lhůta uplyne 14. září

V sále se o soutěži na projektovou dokumentaci mluvilo jako o uzavřené. Podle veřejně dostupných údajů ale stále běží.

Podle profilu zadavatele města je zakázka „Zpracování projektové dokumentace (DPZ+DPS) Rekonstrukce budovy v ul. Husova čp. 145 – umístění kanceláří MěÚ“ k dnešnímu dni ve fázi Příjem nabídek. Lhůta pro podání nabídek uplyne 14. září 2026 v 9:00, tedy dvanáct dní po debatě a necelý měsíc před volbami.

Řízení běží na základě březnového rozhodnutí rady, kterým zároveň schválila studii proveditelnosti od společnosti Hronský Architekti:

Lhůtu město během srpna posunulo nejméně dvakrát. Opravný formulář zveřejněný 13. srpna posouvá termín na 7. září, další z 18. srpna na 14. září; ve Věstníku veřejných zakázek tomu odpovídají dvě opravy oznámení, uveřejněné 17. a 19. srpna. Původní lhůtu z červencového oznámení jsme nedohledali, takže nedokážeme potvrdit ani vyvrátit, že někdy zněla na 31. srpna.

Zájem dodavatelů je znát: k zadávací dokumentaci město vydalo devět vysvětlení a doplnilo k ní i sdělení Národního památkového ústavu ke kategorizaci a historickoarchitektonickému hodnocení objektu.

Dvě čísla k zakázce se přitom rozcházejí: rada v květnu vyčlenila na dokumentaci 4 miliony korun, předpokládaná hodnota zakázky je 5 milionů bez DPH. Z dostupných dokumentů nevyplývá, čím je rozdíl dán.

Lhůta pro nabídky tak uplyne ještě za současného vedení města. Dva z panelistů přitom na debatě uvedli, že o budoucím využití budovy by mělo rozhodnout až nové zastupitelstvo.

Argument o nevyužitých prostorách

Vedle peněz běžela debatou druhá linka: má město stavět nový dům pro spolky, když jeho stávající sály zejí prázdnotou?

Starosta i Miroslava Hebrová argumentovali kapacitami. Podle Seiferta je sál Dačického domu využitý pětkrát až šestkrát měsíčně, sál nad ním neobsazený, malá scéna divadla dvakrát měsíčně, klubovna na Klimešce pár dní v měsíci. „Já mám problém s toho, že chodím po městě a vidím prázdné naše prostory, které by potřebovaly využít,“ řekl.

Spolky odpověděly, že nejde o metry, ale o stálost. „Ta výhoda jednoho místa, kde by ty všechny spolky mohly fungovat, je ta, že se tam budou potkávat,“ řekl za skauty Honza Vopěnka. Někdo z publika to shrnul úsečněji: spolky potřebují mít pocit, že jsou doma, ne že si někde něco půjčují a domácí má vždycky přednost.

Konkrétní podobu tomu daly ceny. Sál v Dačického domě stojí podle Barbory Vičarové ze spolku Diplomatky dva tisíce korun za odpoledne, přičemž spolek donedávna fungoval s nulovým rozpočtem. Jeden z diskutujících popsal, že za zkoušení v Tylově divadle mu byla nabídnuta cena osm tisíc korun za hodinu a v kině tři tisíce, přičemž nazkoušet hru znamená zhruba 250 hodin.

Tomáš Morawski, sám patnáct let člen ochotnického spolku Tyl, to uvedl na pravou míru z druhé strany: ceník je pro ředitele příspěvkové organizace závazný a ochotníci platí nájem taky. Osm tisíc je podle něj cena za velkou scénu, u malé uvedl částku kolem dvou tisíc s tím, že přesněji by odpověděla ředitelka divadla.

Zaznělo i to nejprozaičtější. Archiv Klubu rodáků je uložený v kočárkárně na sídlišti bez vody. Svaz postižených civilizačními chorobami přišel o prostor v Koukolíkově vile kvůli nákladům na energie a podle Jany Dubové dnes nemá ani adresu, kam by mu chodila pošta.

Kolik lidí za tím stojí

Na červnovém zastupitelstvu spolky mluvily o čtrnácti spolcích a zhruba 700 lidech. Ve středu se počet v sále dopočítával nahlas a dostal se výš: 300 kutnohorských skautů, zhruba 300 členek spolku Diplomatky, 200 členů Klubu rodáků, 160 v dalším spolku – „no tak my jsme na tisícovce,“ shrnul Navrátil. Do e-mailové komunikace se podle spolků zapojilo asi 40 organizací ze seznamu, který dostaly od města.

K samotnému seznamu Navrátil dodal, že ho spolky dostaly neoficiálně a že podle nich není aktuální. Komunikaci se spolky prý nemá na radnici nikdo výslovně na starost.

Co bude dál

Setkání nemělo nic rozhodnout a nerozhodlo. Moderátor Tomáš Lebeda ho uzavřel konstatováním, že podle pořadatelů nehrozí v nejbližší době rozhodnutí, které by projekt komunitního centra zablokovalo, a že se k tématu sejdou znovu po volbách. Spolky přislíbily rozeslat podklady včetně rozpočtu.

Otevřené zůstávají tři věci:

1. Výsledek soutěže na projektovou dokumentaci. Lhůta pro podání nabídek uplyne 14. září, tedy ještě před volbami. Kolik nabídek město dostane a za jakou cenu, zveřejněné zatím není.
2. Provozní náklady budovy. Odhady spolků a starosty se liší několikanásobně a ani jedna strana zatím výpočet nedoložila.
3. Využití budovy, pokud nový stavební úřad nevznikne. Na to se za skauty ptala Hana Brzobohatá. Starosta odpověděl, že možností využití je celá řada, momentálně se pracuje se dvěma, a že se budova tak jako tak dřív nebo později opraví.

Poslední slovo v debatě měl příspěvek z publika. „My musíme hledat cesty, ne proč to nejde, že to stojí 4 miliony, ale jak by to šlo,“ řekl Libor Častulík.