Zatmění Slunce nad Kutnou Horou: z náměstí ho neuvidíte celé

Co se dnes večer stane

Měsíc se dnes nasune před sluneční kotouč a v maximu z něj zakryje zhruba 86 procent. Je to nejvýraznější zatmění Slunce viditelné z Česka za desítky let. Úplné je jen v úzkém pruhu přes Island a severní Španělsko, u nás zůstane částečné.

Časy pro Kutnou Horu:

Celý úkaz tedy trvá hodinu a čtyři minuty a odehraje se nad západoseverozápadním obzorem – od azimutu 282 stupňů na začátku po 294 stupňů při západu.

Proč na tom v Kutné Hoře záleží víc než jinde

To klíčové číslo je 1,3 stupně. Tolik bude v maximu Slunce nad matematickým obzorem. Pro představu: sluneční kotouč má na obloze zhruba půl stupně, takže Slunce bude viset ve výšce dvou svých vlastních průměrů nad rovinou.

Kutná Hora ale na rovině neleží. Historické jádro sedí v kotlině nad Vrchlicí ve výšce kolem 260 metrů a směrem na západ terén stoupá k Přítokům a Bylanům až ke 376 metrům. Ten kopec stojí přesně tam, kam se dnes budete dívat.

Spočítali jsme proto terénní horizont z několika míst ve městě a okolí – jak vysoko nad okem pozorovatele leží nejvyšší překážka ve směru, kde bude Slunce v maximu. Když je toto číslo větší než 1,3 stupně, maximum zatmění z daného místa neuvidíte, protože Slunce zajde dřív.

Z centra města tedy uvidíte zhruba dvě třetiny úkazu a o to nejlepší přijdete. Rozdíl mezi náměstím a Kaňkem není v kvalitě výhledu, ale v tom, jestli maximum uvidíte vůbec.

Jedna výhrada: výškopis zná jen terén. Stromy, ploty a domy v něm nejsou, takže reálný obzor bude horší, než uvádíme. Berte čísla jako nejlepší možný případ a počítejte s rezervou.

Kam vyrazit

Než se rozhodnete, můžete si stín terénu prohlédnout sami. Služba ShadeMap umí spočítat, kam v danou chvíli dopadá přímé sluneční světlo a co už leží ve stínu kopců. Stačí posunout časovou osu dole na dnešní podvečer.

Stín terénu nad Kutnou Horou při nízkém Slunci. Modrošedé plochy jsou ve stínu, světlé dostávají přímé světlo. Přesný stav pro čas maxima si nastavíte v interaktivní mapě ShadeMap, kde je odkaz předvyplněný na Kutnou Horu a dnešní podvečer.

Kaňk a Sukov vycházejí nejlépe a jsou zároveň nejblíž. Terén se odtud svažuje k Labi a výhled na západoseverozápad je volný na čtrnáct kilometrů. Dá se tam dojít pěšky z města.

Na Kaňku navíc stojí pozdně gotický kostel svatého Vavřince, který v letech 1489 až 1506 stavěli Matěj Rejsek a Mikuláš z Kutné Hory. Meteorům, které přijdou po setmění, se odedávna říká slzy svatého Vavřince. Vyhlídka nad svatým Vavřincem na noc, které vévodí jeho slzy, je shoda, kterou si člověk nevymyslí.

Přítoky a pole nad nimi jsou druhá varianta, o něco dál od města, ale s otevřeným polem na západ. Západní okraj u ČKD a Na Ptáku je kompromis pro ty, kdo nikam nechtějí jezdit – uvidíte většinu úkazu, o maximum ale nejspíš přijdete.

Ať zvolíte cokoli, platí jediné pravidlo: rozhoduje volný výhled až k obzoru, ne dalekohled. Otevřená louka nebo vyvýšené pole na okraji zástavby udělá víc než jakákoli optika.

Jak se dívat, abyste si nespálili oči

Zatmění je nebezpečné právě tím, že vypadá krotce. Nízké Slunce v oparu svádí k přímému pohledu, ale v 19:20 bude ještě devět stupňů nad obzorem a svítit skoro plnou silou.

• Používejte brýle s certifikací ISO 12312-2, tedy pomůcku určenou na pozorování Slunce.
• Nestačí sluneční brýle, svářečské sklo nižší třídy, CD, rentgenový snímek, začouzené sklo ani vrstva mylaru z obalu.
• Nikdy se nedívejte Sluncem přes dalekohled nebo fotoaparát bez speciálního filtru před objektivem. Brýle nasazené za okulárem vás neochrání.
• Nejbezpečnější a nejlevnější varianta je dírková komora: propíchněte špendlíkem díru do kartonu a promítněte obraz Slunce na bílý papír. Uvidíte srpek, aniž byste se do Slunce podívali.

Kdo brýle nesehnal, může sledovat živý přenos – pozorování pořádá řada hvězdáren včetně Štefánikovy hvězdárny v Praze a hvězdárny v Žebráku.

A pak přijdou Perseidy

Zatmění nastává proto, že Měsíc je v novu. Dnes k němu dojde v 19:37, tedy uprostřed úkazu. Táž konstelace, která večer zakryje Slunce, v noci zaručí, že na obloze nebude ani kousek měsíčního svitu.

A to je vzácné, protože maximum Perseid připadá právě na noc ze středy na čtvrtek. Meteorický roj a naprostá tma se takhle potkají jen zřídka: nov na 12. srpna nastane znovu až v roce 2045.

Za jasné oblohy a mimo světla města lze čekat 50 až 80 meteorů za hodinu. Několik praktických věcí:

• Nejvíc jich padá po půlnoci až do svítání, kdy souhvězdí Persea vystoupá vysoko nad severovýchod a Země se do proudu prachu opře čelně.
• Dívejte se bez dalekohledu, ideálně vleže. Meteory se objevují po celé obloze, ne jen kolem radiantu.
• Očím dejte aspoň dvacet minut na adaptaci na tmu a pak už nekoukejte do displeje telefonu.
• Světelný smog města je hlavní nepřítel. Stačí popojet pár kilometrů za poslední lampu.

Předpověď je zatím výjimečně příznivá: tři nezávislé meteorologické modely se shodují na jasné obloze po celý večer i noc.

Z planet toho dnes v noci mnoho neuvidíte. Venuše sice svítí večer nad západem, ale prakticky v záři zapadajícího Slunce. Nejnápadnějším bodem noci bude Saturn, který vychází kolem půlnoci a ve druhé polovině noci stoupá nad jihovýchod jako klidně svítící nažloutlá hvězda, která na rozdíl od hvězd nebliká. Mars, Jupiter i Merkur jsou letos v srpnu až ranní.

A jestli si zítra po ránu budete připadat nevyspalí, máte alespoň dobrou výmluvu.