Přeskočit na obsah
Politika Komentář

Kutná Hora Pride: LGBTQ festival s modlitbou, dotací i protestem tradičních hodnot

Publikováno 7 min čtení
Sdílet

Kutná Hora Pride, třídenní LGBTQ festival, nebude jen duhový průvod a koncerty. Součástí programu je i bohoslužba v evangelickém kostele, kterou spolupořádá společenství queer křesťanů Logos. Zapojení evangelíků překvapí každého, kdo si pod pojmem církev představí konzervativní instituci. Českobratrská církev evangelická přitom od roku 2023 umožňuje žehnat stejnopohlavním svazkům. Město festival podpořilo dotací 39 153 Kč a pronájmem pozemku; v neděli jej provází i ohlášená protiakce stoupenců tradičních hodnot. Zůstává otázka, jestli mají takové akce dostávat veřejné peníze a podle jakých pravidel, když se kulturní rozpočet drobí a zavedené a oblíbené festivaly shánějí na přežití.

Plakát Kutná Hora Pride: účastníci průvodu s duhovými vlajkami před chrámem svaté Barbory (ilustrační AI obrázek)
Plakát Kutná Hora Pride: účastníci průvodu s duhovými vlajkami před chrámem svaté Barbory (ilustrační AI obrázek)

Co se koná

Od pátku 3. do neděle 5. července se v Kutné Hoře uskuteční Kutná Hora Pride, třídenní LGBTQ festival. Program kombinuje komunitní, kulturní a osvětové body – výstavy, přednášky, filmové projekce, koncerty, autorský trh a v neděli také duhový průvod městem. Pořádá ho spolek Jiná Hora z.s.

Podle pořadatelů jde o historicky první pride ve Středočeském kraji a vůbec první ročník lokálního festivalu tohoto typu v Kutné Hoře. Sami ho popisují jako „duhový festival ve městě stříbra“ a „oslavu queer lásky a života“; vstup je zdarma, respektive za dobrovolné vstupné. Ředitelkou festivalu a zároveň předsedkyní pořádajícího spolku je Teri Šárka Hornych, programovou linii Poklady Duhové Hory má na starost výtvarnice Magdalena Hiršová.

Za pozornost stojí i jazyk programu: pořadatelé důsledně používají genderově neutrální tvary a píší například o tvůrcovstvu nebo o několika nezávislých tvůrcovstvech.

Dění se soustředí do několika míst. Opakovaně se v programu objevují Pride Holubník, Pride Park, Kino Modrý kříž a prostory evangelické fary a kostela. Nedělní program v Pride Parku se odehrává v Breüerových sadech, tedy v parku pod Vlašským dvorem. Na oficiální program pak v pondělí volně navazuje takzvaný Afterglow v Divočině Malešov mimo město.

Bohoslužba, jakou byste na Pride nečekali

Spojení Pride a víry tu není okrajové ani náhodné – bohoslužba je přímo součástí oficiálního programu festivalu. V sobotu 4. července se v evangelickém kostele koná bohoslužba pro queer lidi a příznivce festivalu a spolupořádá ji sám pořadatel Pride, spolek Jiná Hora, společně se společenstvím Logos. Pro mě je to nejzajímavější řádka celého programu. Evangelické prostory přitom festival využívá i jinde – v sálku evangelické fary proběhne v pátek přednáška o historii trans osob.

Logos je ekumenické společenství LGBTQ+ věřících. Vzniklo příznačně přímo ve sboru Českobratrské církve evangelické v pražských Kobylisích a dnes působí na několika místech republiky. Jeho cílem je duchovní zázemí pro queer křesťany a jejich přijetí v církvích i ve společnosti.

Pro řadu lidí je spojení církve a Pride protimluv – „církev“ si spojují s konzervativním odmítáním. To ale platí spíš o církvi katolické, která svůj postoj ke stejnopohlavním svazkům nezměnila. Evangelíci jsou jinde. Českobratrská církev evangelická v roce 2023 na svém synodu odsouhlasila možnost žehnat svazkům osob stejného pohlaví; pro hlasovalo 78 procent poslanců synodu. Už o rok dřív přijala text „Žijeme spolu v jedné církvi“, jehož součástí byla i omluva za to, že se LGBTQ lidé v jejích sborech často necítili dobře.

Přehánět to ale netřeba. Ani ČCE není v téhle věci jednotná: synod zároveň konstatoval, že názory se různí, že k požehnání musí být ochoten farář i staršovstvo sboru a že žádný kazatel žehnat nemusí. Je to otevření dveří, ne jednotný pochod. I tak je ale zapojení evangelíků do Pride přesně ta věc, kterou většina lidí u „církve“ nečeká – a právě proto stojí za zmínku.

Zároveň si tu otevřenost nechci malovat naivně. Instituce dělají málokdy něco jen z principu a i pro malou liberální církev je viditelná účast na akci, o které se mluví, způsob, jak zůstat relevantní. Neříkám, že tohle je ten důvod – nevím to a nebudu předstírat opak. Říkám jen, že to spojení neberu jako čirý ideál, ale jako gesto, které něco stojí i něco přináší. A to je na něm možná to nejzajímavější.

Kdo festival podporuje

Podporu města, kterou festival na svém webu uvádí, lze doložit dvěma usneseními rady.

Prvním je dotace. Rada města usnesením č. R/99/26 z 28. ledna 2026 rozdělila peníze z dotačního programu Velké kulturní projekty Města Kutná Hora pro rok 2026 a spolku Jiná Hora přiznala na projekt Kutná Hora Pride 39 153 Kč. Šlo o jednu z více než dvaceti podpořených akcí ve stejném kole; příspěvek z téhož programu získaly například Ortenova Kutná Hora (88 385 Kč), Divadelní festival Kutná Hora (116 965 Kč), TyjátrFest (108 600 Kč) nebo Kutnohorské hudební léto (54 945 Kč), část žádostí byla vyřízena s podporou nula korun. Dotace pro Pride patří v tomto rozdělení k nižší polovině přiznaných částek.

Zajímavější než samotná částka pro Pride je ale logika celého programu. Rada v jednom usnesení rozdělila zhruba 1,1 milionu korun mezi víc než dvacet příjemců – od 123 554 Kč po pouhých 5 946 Kč na Kaňkovský masopust, přičemž několik žadatelů nedostalo nic. Program se jmenuje Velké kulturní projekty, fakticky ale spíš rozprostírá drobné příspěvky napříč desítkami akcí; ještě před několika lety přitom pod tenhle titul spadaly jen jednotky opravdu velkých projektů ročně. To otevírá legitimní otázky na město: podle jakých kritérií se peníze dělí, proč někteří žadatelé dostali nulu a jestli takhle rozmělněná podpora ještě odpovídá názvu programu. Že i zavedený TyjátrFest, který z téhož programu dostal 108 600 Kč, musel letos veřejně vyzvat příznivce ke sbírce a na transparentním účtu vybrat 60 297 Kč, aby nemusel škrtat ze svého programu, naznačuje, že městská dotace nepokrývá to, co akce reálně stojí.

Druhým krokem je pronájem pozemku. Rada města usnesením č. R/345/26 z 8. dubna 2026 schválila pronájem části pozemku parc. č. 4 v parku pod Vlašským dvorem (Breüerovy sady) spolku Jiná Hora za účelem uspořádání festivalu 5. července v čase od 9.00 do 24.00. Nájemné činí 2 000 Kč bez DPH, kauce 5 000 Kč; náklady za energie a další provozní náklady hradí podle usnesení nájemce.

Z programu

Festival začíná v pátek dopoledne komentovanou vycházkou k prameni svatého Vojtěcha a otevřením výstav v Pride Holubníku. Podvečer patří zmíněné přednášce o historii trans osob v sálku evangelické fary.

Sobota je nejnabitější. Kromě bohoslužby zahrnuje odpoledne komunitní piknik na terasách Breüerových sadů. Polovinu sobotního programu kurátorsky zajišťuje nakladatelství Adolescent, které do Holubníku přivádí sérii autorských čtení. Večer nabídne koncerty i filmové projekce v Kině Modrý kříž.

Těžištěm neděle je ve 12.30 průvod, který vychází od chrámu svaté Barbory; trasa je dlouhá zhruba 1,5 kilometru a podle pořadatele bezbariérová. Souběžně se v Pride Parku rozbíhá celodenní program – autorský trh, stánky partnerských organizací, hudební vystoupení a slam poetry. Součástí je i zdravotní stan, kde Česká společnost AIDS pomoc nabízí bezplatné a anonymní testování.

Oficiálně festival uzavírá nedělní program; na něj pak v pondělí volně navazuje odpolední Afterglow v Divočině Malešov, na který pořadatel prosí o předchozí ohlášení účasti.

Nesouhlasná reakce

Na stejný den je ohlášené i shromáždění z opačné strany. Na neděli 5. července svolávají Václav David a Jan Sova akci nazvanou „Setkání stoupenců tradičních hodnot“; sraz je ve 12.00 u Kamenné kašny, odkud chtějí projít centrem města ke kostelu Panny Marie Na Náměti. Termín i trasa se kryjí s nedělním programem Pride, jehož průvod vychází o půl hodiny později.

V popisu události se organizátoři odvolávají na katolickou a barokní tradici Kutné Hory a konání Pride označují za „plivnutí do očí těm, kteří Kutnou Horu po staletí budovali“. Podle svých slov chtějí „vyjádřit podporu tradičním hodnotám v den, kdy městem půjde průvod KH Pride“.

Kam dáváme obecní peníze

Tady si dovolím odbočit od popisu k názoru – ostatně proto je nad textem štítek Komentář.

Nejde mi o to, jestli se Pride má konat. Je to ohlášená, legální akce; kdo chce, přijde, kdo nechce, nepřijde. Jde mi o naše obecní peníze a o to, jak je město rozděluje.

Kutná Hora má na kulturu jeden nevelký balík. Letos ho rozdělila mezi víc než dvacet akcí – a některé zavedené, roky prověřené projekty přitom musely veřejně shánět příspěvky, aby vůbec přežily; TyjátrFest sháněl přes 60 tisíc na transparentní účet. V takové situaci dostane premiérový festival s výrazným aktivistickým přesahem necelých 40 tisíc z programu, který se jmenuje Velké kulturní projekty. Ptám se: je tohle dobře nastavená priorita?

S tím souvisí férovější otázka na město než na pořadatele: podle jakých kritérií se rozhoduje, co je „velký kulturní projekt“? Kde je hranice mezi kulturou a aktivismem – a je vůbec někde černá na bílém? Dokud na to radnice nemá jasnou a zveřejněnou odpověď, bude každé takové rozdělení vzbuzovat spory. To ale není chyba žadatelů, je to chyba toho, kdo pravidla nastavuje.

Ať si o Pride myslí každý, co chce. Mě jako občana nezajímá v první řadě ten průvod, ale jestli město zachází s našimi penězi podle jasných a stejných pravidel pro všechny. A tím si tady zdaleka jistý nejsem.

Jan Harsa

Sdílet